Čerti

Čert
čert je pohádková bytost slovanské mytologie – tak o nich píší encyklopedie. Mívá rohy, ocas, kopyto a bývá cítit sírou. Peklo čert opouští hlavně proto, aby získal duše hříšníků. Snaží se je získat formou úpisu, nejlépe podepsaného vlastní krví – tedy né čertí, ale obětí. Za to nabízí lákavé výhody a služby, také bohatství, ale jen když se mu upíše oběť vlastní duší.

Do pekla čert odnáší také duše hříšných a zlých. V pekle jsou podle pohádkových tradic duše váženy, mučeny a vařeny. Řada pohádek je na záměně zlé duše za dobrou založena. Podle těchto pohádek jsou čerti bytosti hloupé, ovšem podceňovat je se nevyplácí.

Čert je schopen letu a přemísťování se z místa na místo. Kvalita čertových kouzel je závislá na úrovni čerta — například v českém pekle panuje určitá hierarchie. Na nejnižším postu jsou plesniví čerti a pak to stoupá vzhůru až k Luciferovi...

Podoba čerta zřejmě vychází z mnoha různých bytostí, především z antické mytologie. Vzhledem i povahou se nejvíce podobá satyrům a Panovi(faunovi), bohu pastvin. Pokud je čert andělem, svrženým z nebes, můžeme jeho původ odvozovat i od Titánů, kteří byli poraženi ve válce s řeckými bohy, a také od Héfaista, jehož Zeus svrhl z Olympu - Hefaistos byl rovněž nevzhledný a kulhal.